Žáby v mlíku & Druhý dech Habsburské monarchie

Žáby v mlíku – na téma Mnichov 1938. Klíčovou změnou v této knize je 26. září, kdy nejvyšší velení čs. armády přinutí prezidenta Beneše zavrhnout kapitulaci, vytvořit vládu národní jednoty a posléze odmítnout Mnichovskou dohodu.

Druhá půle knihy rekonstruuje boj s německou wehrmacht, tak, jak mohl probíhat vzhledem k rozložení sil, dosažitelných prostředků a politických daností. Autor jako by v této knize hrál jakousi šachovou simultánku na mnoha šachovnicích tehdejší předválečné Evropy. Dějem odskakuje z Prahy do Londýna, do Ženevy, na španělská bojiště, Do Budapešti, Vídně a na desítky dalších míst. Líčení však ani na okamžik neztrácí jasnou kontinuitu i dějovou linku, udržuje napětí mezi historickou reportáží a prolínáním osobních příběhů jednotlivých postav. Kniha je doplněna řadou dodatků, i galerií mystifikovaných životopisů hlavních postav, které naznačují další vývoj politické situace v Evropě po roce 1938. Knihu vydalo Naše vojsko koncem září roku 2007, má 641 stran a obsáhlý poznámkový aparát. Lze ji zakoupit či objednat na několika desítkách internetových knihkupeckých serverů, u nakladatele, nebo u knihkupců. Její cena se pohybuje od 330 do 450,-Kč.

Během psaní Žab v mlíku musel autor prostudovat velké množství odborné literatury. Studium historie jej dovedlo k přesvědčení, že zásadní společenské a politické chyby se v historii českého národa udály již daleko dříve, před Mnichovem a historie, kterou se učíme, je sama o sobě již dávno mystifikována. Přehodnotit je třeba i dřívější historii, zejména roli, úmysly a působení tradičních národních ikon a nedotknutelných postav českých dějin. Po roce 2003 vznikla další vojensko-historická mystifikace:

Druhý dech Habsburské monarchie pojednávající o tom, jak český národ zachránil monarchii a jeho vojska vítězně prošla Sibiří tam a zpět. Děj knihy začíná na konci roku 1916, kdy uprostřed světové války umírá císař František Josef I. a na trůn nastupuje mladý voják Karel I. Klíčovou změnou je pražská korunovace Karla I., která zakládá zcela odlišný vztah českého národa k panovníkovi a Benešově zahraniční akci zásadním způsobem ubírá na významu. Karel, který dospívá k přesvědčení, že Centrální mocnosti nemohou ve válce zvítězit, se orientuje na rychlé uzavírání čestných mírových smluv a opírá svoji reformu říše o slovanské národy. Masarykovi a Benešovi nezbývá jiná cesta k zvýšení vlastního významu, než využití zahraničních legií na Rusi k radikální likvidaci bolševického hnutí. Kniha je taktéž velmi podrobně zpracována, jedná se o rozsáhlé a detailně propracované dílo doplněné mapovými a technickými přílohami. V listopadu 2007 ji vydalo nakladatelství AKCENT (Třebíč) a lze ji zakoupit či objednat jak prostřednictvím internetu, tak i u knihkupců. Má 557 stran a její cena se pohybuje od 320 do 390,-Kč.

Obě mystifikace přinesly autorovi jistý věhlas v kruzích, které se zabývají celým spektrem jak historické, tak i fantastické literatury. Autor se rozhodl v této svérázné hře s historií pokračovat. V podobném duchu rozpracoval fiktivní příběh rakouského císaře Maxmiliána Habsbursko-lotrinského, který po úspěšném atentátu spáchaném roku 1853 na Františka Josefa I., jako jeho bratr, nastupuje na císařský trůn. Děj pokrývá poněkud rozsáhlejší období od Krymské války, přes válku o Lombardii a Benátsko v roce 1859 a prusko-rakouskou válku roku 1866. Děj zachází ještě o pár let dále za bitvu u Sadové a jeho ústředním námětem je analýza možností, které novověkým monarchiím zbývaly k zápasu s nastupujícím rozkladným liberalismem a nacionalismem. Práce na díle si vyžádají ještě nejméně rok či dva.

Mystifikované dějiny národa českého nakonec uskutečnil. Tím, že jsme si vybrali cestu, se ostatní cesty uzavřely a nemohly se stát skutečností. To jim ovšem neubírá punc reality, neboť původně byly reálně otevřené všechny cesty. Drnkovy mystifikace jsou čímsi na způsob vědecky historického laboratorního experimentu. Jakoby u kvasné reakce změnil teplotu, zátku či druh kvasinky a namísto vína dosáhl octa. Některé příběhy ukazují, jak se Češi vyhnuli nebezpečí zoctovatění a získali víno, jiné, naopak, jak se zoctovatění vyhnout mohli a nevyhnuli. Celou sbírkou se jako červená nit táh-ne varování před ztrátou kultury a civilizace. Autor ve svém mystifikovaném průřezu dějinami národa ukazuje, jak Čechové k civilizaci přišli, jak s její pomocí přežili a jak ji pozvolna ztrácejí.

V současné době autor chystá podrobné rozpracování jednoho ze scénářů jeho Mystifikovaných dějin. Jde o přímé pokračování Žab v mlíku, které jako jediný Drnkův text nese již některé rysy fantasy, neboť se celé odehrává ve světě nikdy neuskutečněném, totiž v republice vítězné (po Mnichovské válce roku 1938), v Evropě osvobozené od nacismu a ohrožené rudým carem z východu. Autor tentokrát pojednává události v širokém, takřka globálním kontextu a dovádí čtenáře k přesvědčení, že při skutečně poctivé snaze o zachování národní pod-staty, by musela být roztříštěnost středoevropského prostoru (Malá dohoda) opět spojena v jedinou, byť federalizovanou říši. V tomto procesu Češi nehrají hlavní roli, ten probíhá tak jako tak, a hrozí je zanechat mimo, na pospas velkým. Češi jsou postaveni před zásadní volbu mezi pýchou a pokorou, před výzvu symbolicky odčinit svůj hřích rozbití monarchie a zatímco svět bojuje proti monstrózní sovětské Operaci Bouře (Barbarossa naruby), Češi bojují sami se sebou, s neblahým dědictvým panslavismu, protestantství a ateismu.